O Mně + Základní Info
Africké bubnování je víc než jen hudba – je to forma komunikace, společenské propojení, rituál i zábava. Kořeny má hluboko v tradičních kulturách západní Afriky, odkud se rozšířilo do celého světa.
O Mně
Tomáš Oplatek
Programátor s vášní pro hudbu
Jsem hudebník a programátor s více než 20 lety zkušeností v africkém bubnování. Vedu kurzy, workshopy i teambuildingy, které skrze rytmus podporují kreativitu, spolupráci a sdílený zážitek.
Bubnovat jsem začal v roce 2005. Od té doby jsem se učil od mistrů jako Thomas Guei (Pobřeží Slonoviny) a Bassidi Koné (Mali), působil v kapele TiDiTaDe, se kterou jsem vystupoval na festivalech jako Colors of Ostrava či Sázava Fest a na konferencích TEDx, a dnes hraji s Barati Squad. Vedle djembe se věnuji také balafonu a krinu – aktuálně otvírám kurzy balafonu pro veřejnost. Pravidelně doprovázím lekce afrického tance Simony Prokůpkové a Terezy Pospěchové.
Hudba je mým celoživotním jazykem – od afrických rytmů po hru na piano, která mě provází od dětství.
V IT pracuji jako programátor her a webů, což mi umožňuje spojit technickou přesnost s kreativitou a vést projekty s přesahem.
Nástroje a technika
Africké bubnování je založeno na propojení ručních a basových bubnů, často doplněných o další nástroje. Kombinací těchto tónů vznikají rytmy – často vícevrstvé, polyrytmické a hravé.
Djembe
- Nejznámější a nejrozšířenější africký buben
- Ručně vyřezávaný z jednoho kusu dřeva, potažený kozí kůží
- Hraje se rukama
- Má tři základní tóny: bas, ton a slap
Basové bubny
Hlubší bubny hrané paličkami, obvykle ve třech velikostech. Tradičně doprovázeny kovovým zvoncem.
- Dundunba (dundun) – největší a nejhlubší
- Sangban – střední tón a rytmické jádro
- Kenkeni – nejmenší, většinou drží tempo
Další nástroje
- Balafon – africký xylofon s tykvenými rezonátory (kalabasy)
- Krin – dutý dřevěný blok, na který se hraje paličkami
- Shekere / kashaka – chřestítka a perkusní doplňky
Základní údery na djembe
Bas
Hluboký tón uprostřed bubnu – dlaně i zatnuté prsty dopadají na střed.
Ton
Čistý ton na okraji bubnu – prsty zatnuté a dopadají jako celek.
Slap
Ostrý tón hraný uvolněnými prsty – těžší na zahrání, ale výrazný.
Odkud africké bubnování pochází?
Nejvýznamnější tradice afrického bubnování pochází z oblasti západní Afriky – především ze zemí jako Guinea, Mali, Burkina Faso, Senegal a Pobřeží Slonoviny. V těchto zemích jsou rytmy a hudba hluboce zakořeněny v každodenním životě – jsou součástí rituálů, oslav, zemědělského cyklu, přechodových obřadů nebo rodinných událostí (svatby, narození, úmrtí).
Tradici uchovávali a předávali griotové – afričtí vypravěči, hudebníci a historici.
- Tradiční forma komunikace – v některých regionech se pomocí bubnů „mluvilo" (např. tzv. „talking drum").
- Součást rituálů a ceremonií – svatby, narození, obřady dospělosti, duchovní události.
- Společenská aktivita – bubnování je komunitní, zaměřeno na společný prožitek.
Někteří známí mistři afrického bubnování: Mamady Keïta (Guinea), Famoudou Konaté (Guinea), Thomas Guei (Pobřeží Slonoviny), Bassidi Koné (Mali).
